Kaktusy a sukulenty jsou snad nejoblíbenější skupinkou rostlin. Vlivuje na to jejich neskutečná rozmanitost a hlavně nenáročnost. Jaká jiná rostlinka by vydržela tak dlouhou dobu bez polití, jako právě kaktus?

V článku se dozvíte:

Jak správně pečovat o kaktusy?
Potřebují kaktusy speciální substrát?
Na jakém místě se bude kaktusům nejlépe dařit?
Jak si můžeme doma rozmnožit kaktusy?
Opravdu mohou některé kaktusy přežít zimu venku?

Přečtěte si tento článek, kde se dozvíte vše, co Vás zajímá o těchto odolných pichlavých rostlinách.

Název a původ

Kaktusy jsou suchomilné sukulentní rostliny patřící do čeledi Kaktusovité (Cactaceae) . Dosud je známo téměř 2 000 různých druhů kaktusů a skoro všechny z nich pocházejí z amerického kontinentu . Jsou rozšířeny od Kanady až po jižní Patagonii. Nejtypičtější pro kaktusy je oblast Mexika.

Vzhled, druhy a rozměry

Čelaď kaktusovitých dělíme na čtyři podčeledi : Opuntioideae , Maihuenioideae , Pereskioideae , Cactoideae .

Mezi Opuntioideae patří známé opuncie . Těch známe asi 300 druhů. Některé rostou vzpřímeně, jiné se plazí. Jsou většinou ploché, jejich tělo je složeno z článků, tvarem často připomínají ouška zajíčků nebo Mickeyho mousea (nejčastěji pěstovaná Opuntia microdasys je krásným příkladem). Jejich trny jsou buď drobné, některé tenčí než vlasy a několik druhů naopak trny nemají vůbec. Většinou jsou tyto kaktusy jedlé – konzumují se jejich plody, případně i čerstvé výhonky. Nejvíce druhů roste v Mexiku, kde z nich dělají džemy, džusy, mouku, dávají se i do čajových směsí a používají se jako sladidlo. Také je používají jako objemové krmivo pro dobytek. Zajímavé je i to, že se z jejich stonků dělá papír.

Další podčeledí jsou Maihuenioideae , kam patří jen dva druhy a jako jediné kaktusy tvoří půdopokryvné koberečky . Žijí ve velkých nadmořských výškách Argentiny a Chile. Mají i drobné sukulentní listy. Díky životu v horách jsou odolné vůči chladu i vlhkosti.

Třetí podčeledí jsou Pereskioideae , kterým se říká listové kaktusy, protože mají listy, které vypadají, překvapivě, jako listy nesukulentních rostlin. Jsou to jediné kaktusy bez sukulentních listů . Také jejich stonky jsou poměrně tenké. Mezi kaktusy patří proto, že také mají areoly. Jsou to evolučně nejstarší kaktusy a podle botaniků předchůdci kaktusů vypadali jako Pereskia.

Poslední a nejpočetnější podčeledí jsou Cactoideae . Patří sem až 80% kaktusů . Mezi nejznámější druhy patří Mammillaria, Epiphyllum (fishbone cactus) , Rhipsallis, Schlumbergera (vánoční kaktus), Cleistocactus, Echinocactus, Melocactus, Ferocactus, Cereus.

Věděli jste, že…?

Nejvyšší kaktus je Pachycereus pringlei , který má v dospělosti téměř 20 metrů.

Nejmenší kaktus je Blossfeldia liliputiana , která má v dospělosti jen přibližně jeden centimetr.

Jak pěstovat kaktusy?

Kaktusy a sukulenty mají společnou jednu věc a tou je to, že nějaký rostlinný orgán je uzpůsoben tomu, aby v sobě držel zásoby vody a živin. Takové rostliny, přizpůsobené pro přežití dlouhých období sucha , se nazývají xerofyty. U sukulentů to může být jakákoli část. Sukulenty mají listy, často zvláštních tvarů, zatímco většina kaktusů má listy přeměněny na trny, které vyrůstají ze zakrslých odnoží s názvem areoly . Z areolu vyrůstají i květiny při kvetení. Všechny životní procesy (např. fotosyntéza, dýchání…) probíhají u kaktusů ve stonku , který je většinou zhrublý.

Kaktusy jsou rostliny, které se opravdu velmi účinně přizpůsobily drsným životním podmínkám . Většina druhů žije na poušti či v oblastech s extrémním střídáním teplot ve dne a v noci. Pro tyto oblasti je charakteristické střídání období sucha a dešťů, přičemž období sucha je mnohem delší.

Proto kaktusy jsou schopny velmi dlouho být v dormanci, což je období, kdy rostlina nepřijímá živiny, ale žije ze zásob, které si vytvořila . Kořeny kaktusů jsou mělké, ale jsou schopny rychle reagovat na déšť a rozpínat se podle potřeby.

Kromě toho, kaktusy si vytvořil zvláštní metabolismus, kdy transpirace – vypařování vody z rostliny (a přijímání oxidu uhličitého) nikdy neprobíhá současně s fotosyntézou, takže kaktusy přes den fotosyntetizují a v noci transpirují. V noci je mnohem chladněji a vzduch je vlhčí, takže tímto způsobem si kaktusy udrží mnohem více vody, protože přes den, kdy pálí slunce a teploty jsou obrovské, by se transpirací vody ztratilo mnohem více. Díky tomu jsou kaktusy vhodné do prostředí se suchým vzduchem.

Zajímavost

Většina kaktusů kvete až po 4 – 5 letech života. Květy jsou častokrét voňavé, ale najdou se i výjimky, které opravdu zapáchají. Některé druhy kvetou pouze v noci, jiné kvetou pouze jeden den nebo i méně, proto je obtížné opylit je a rozmnožit je ze semene

Umístění

Kaktusy obecně mají v oblibě světlé slunečné stanoviště , ale ne všechny druhy snesou přímé sluneční paprsky. Doporučujeme si u každého kaktusu zjistit, jaké stanovisko preferuje.

Pokud katusy nemají dostatek světla, budou se tahat za světlem, neboli budou deformovány a také mohou být vybledlé, případně budou mít méně trnů či nekvést.

Kaktusy budou velmi vděčné za letnění od jara do podzimu na balkoně, terase či zahradě . Je důležité dodržet v tomto případě světelné podmínky daného druhu a také bychom neměli dovolit, aby na ně příliš mnoho pršelo. Je důležité, aby stíhaly mezi dešti prosychat – po dešti je vždy zkontrolujeme a případně umístíme na místo, kde na ně znovu v krátké době nenaprší.

Některé kaktusy jsou však stínomilné, například mnoho epifytů, včetně vánočního kaktusu Schlumbergery.

Zalévání

Zalévání kaktusů by mělo probíhat ideálně zespodu do podmisky .

Pokud kaktusy zimujeme, tak sezóna polévání začíná na jaře, v březnu až dubnu. Zalévat po zimě začínáme, když se na kaktusech objeví první náznaky růstu. Kaktusům také tehdy musíme dopřát více světla a tepla, než v zimním období dormance.

Zálivku opakujeme podle potřeby – frekvence se říci přesně nedá, substrát musí úplně proschnout před každou zálivkou. Velmi záleží na velikosti květináče, čím větší, tím méně často musíme zalévat. Může se stát, že jeden kaktus poléváme jednou za dva týdny a další jen jednou za měsíc.

Když poléváme zespodu, tak kaktus necháme stát ve vodě přibližně hodinu až pár hodin. Nasaje potřebné množství vody a poté přebytečnou vodu vylijeme. Kaktus nesmí dlouhodobě zůstat stát vodě.

Zimování

V zimě kaktusy umístíme na chladnější místo, kde je přibližně 5-15 °C. Mohou být i ve tmě nebo třeba v zimní zahradě, kde je také nižší teplota, ale světlo. Během zimy bychom kaktusy neměli zalévat vůbec. Poslední zálivka by měla proběhnout přibližně koncem září až začátkem října.

Kaktusy poléváme odstátou nebo dešťovou vodou.

Přesazování

Kaktusy přesazujeme na jaře , ideálně před první zálivkou, když ještě nerostou. Doporučujeme substrát Profík pro kaktusy a sukulenty , protože je dostatečně propustný a provzdušněný.

Přesazujeme pouze kaktusy, které jsou zcela proschlé a sázíme je do suchého substrátu.

Se zálivkou počkáme po přesazení několik dní až týdnů .

Kaktusy je dobré sázet do terakotových květináčů, neboť také umožňují lepší prosychání a zaručí vzdušnost pro kořeny. Jelikož kaktusy mají kořeny poměrně mělké, můžeme je sázet i do mělčích, širších nádob a misek. Důležité je, aby květináč, který použijeme, měl na spodku drenážní otvory pro odtékání vody.

Hnojení

Kaktusy hnojíme speciálním hnojivem na kaktus y. S hnojením kaktusů to není třeba přehánět. Stačí, když je přihnojíme jednou ročně na jaře, případně je můžeme hnojit častěji, ale s nižší koncentrací hnojiva.

Množení

Kaktusy můžeme množit rozsazováním při přesazování, řízky, které necháme zakořenit ve vodě, ale také i semínky , pokud nám kaktusy vykvetou. O množení kaktusů ze semínek se můžete dočíst v samostatném článku Pěstování kaktusů ze semen .

Mrazuvzdorné kaktusy

Některé druhy kaktusů lze pěstovat venku i v zimě . Jsou to zejména druhy žijící v horských a vysokohorských oblastech, ale některé pocházejí iz pouští.

Tyto kaktusy můžeme venku pěstovat zasazené přímo v zemi. Vyhneme se umístění v blízkosti zavlažování či jezírka. Nejvhodnější je umístění na jižní straně. V zimě snesou takové kaktusy teploty od nuly až po -25°C.

Pro výsadbu ven jsou vhodné zejména různé druhy opuncí, escobarií, corynopuncí, cylindropuncí, mammillarií, echinocereů , Coryphanta vivipara.. .