Každé dítě má období, kdy touží po masožravé rostlince. To, že rostlina loví hmyz, zní mnohem zajímavěji než to, že živiny čerpá z půdy. V tomto článku se vám pokusíme masožravé rostliny přiblížit natolik, abyste se z nich těšili co nejdéle. Zaměříme se zejména na mucholapku se zavíracími pastmi, která je nejznámější, nejlákavější pro děti a zároveň poměrně jednoduchá na pěstování.

V článku se dozvíte:

Na jakém místě masožravku pěstovat?
Jak správně mucholapku zalévat?
Jak fungují její pasti?
A mohou děti zavírat pasti na masožravce?

Odpovědi na všechny tyto otázky o masožravých rostlinách a mnoho dalšího se dozvíte v dále článku.

Název a původ

Dionaea muscipula nebo Mucholapka obyčejná je jediným druhem rodu Dionaea. Patří do čeledi Droseraceae (rosičkovité), kam patří i Rosička kulatá, která roste i na Slovensku. Původ českého názvu mucholapky je snad jasný. Svými pastmi chytá mouchy. Roste na slatiništích, kde tvoří podrosty trav. Ve volné přírodě roste pouze v Jižní Karolíně.

Vzhled a rozměry

Mucholapka má na koncích listů tlamičky, kterými loví hmyz. Na jejich okrajích jsou zoubky, které slouží jako taková klec, když se tlama zavře s ulovenou kořistí. Uvnitř jsou chloupky, většinou tři, které reagují na podráždění zavřením tlamičky. Podráždění musí během několika vteřin proběhnout alespoň na dvou chloupcích, aby se past zavřela. Díky tomu, že se moucha musí dotknout více míst, se past nezavírá zbytečně ak náhodou do ní třeba jen padne kapka vody.

Rostlinka zůstává malá, stonek dorůstá velikosti maximálně 10 centimetrů. Starší pasti jsou větší a nově otevřené menší.

Věděli jste, že?

Když mucholapka kvete, květ je třeba odstřihnout, protože rostlinku kvetení velmi vyčerpává.

Je důležité, aby děti nedávaly prsty do pastí. Každá past se za život může zavřít 3-5 krát a poté odumírá (černé pasti jsou odumírající). Když se pasti budou často zavírat, rostlince žádné nezůstanou a nebude moci lovit výživu. V bytech dokonce někdy past zvládne zavření jen jedno.

Druhy masožravek

Kromě mucholapek se pěstují i jiné masožravé druhy, například:

Nepenthes – hospodský, který se nazývá také opičí sklenici, protože v přírodě z jeho pastí ve tvaru hospůdek pijí opice. Nachází se v nich speciální trávicí tekutina. Když se do pasti dostane hmyz, utopí se a následně jej rostlina pomocí této šťávy stráví. Tyto rostlinky vyrůstají mnohem větší a většinou jsou popínavé, některé jsou dokonce epifyty. Některé jsou dost velké na to, aby se v nich občas ulovila i větší kořist, jako například ještěrky, hlodavci a dokonce, některé druhy loví padající listy, ale tehdy musí mít širší hospůdku bez poklopu, který jinak slouží proti přílišnému napadení deště.

Krčahy má i Sarracenia , která v nich má kluzké chloupky a tekutina uvnitř má sladkou vůni, na kterou se hmyz naláká a pak se neumí vyštverat zpátky ven.

Drosera , známá jako rosička, žije iu nás na Slovensku. Na koncích listů má chapadélka, na kterých se tvoří drobné lepkavé kapičky trávicí tekutiny. Když se na ně hmyz přilepí, chapadélko se kolem něj ovine a rostlinka začne trávit.

Pinguicula je známá jako tučnice, protože její listy jsou tučné, slouží zároveň k hromadění vody. Také se v nich nacházejí žlázy, které obsahují trávicí tekutinu, která je vylučována po celém povrchu listu, neboli hmyz se přilepí na list a rovnou je tam stráven.

Zajímavost

Bývalý prezident USA Thomas Jefferson byl sběratelem masožravých rostlin.

Jak pěstovat mucholapku?

Umístění

Mucholapku a také většinu jiných masožravek pěstujeme na rozptýleném světle. Přímé slunce nesnesou. Světla potřebují opravdu dostatek. Dáváme si pozor, aby nebyly v průvanu, v blízkosti radiátoru a také v blízkosti klimatizace.

Mucholapku je třeba zazimovat na světlém místě při nižší teplotě 5-10°C, ideální na okně garáže nebo sklepa, aby měla zároveň dostatek světla.

Zalévání

Půda masožravek musí být stále vlhká. Často se můžete setkat s tvrzením, že masožravky by měly stát ve vodě. Není to pro ně nejvhodnější. Lepší je půdu jen udržovat stále vlhkou. Zaléváme zásadně zespodu do podmisky nebo ozdobného květináče. Velmi důležité je zalévat měkkou vodou, ideálně dešťovou, destilovanou či převařenou vodou. Tyto rostlinky potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. Můžeme je rosit, nebo pod ně či vedle nich položit misku se zalitými kamínky, zvlhčovač vzduchu, nebo je dát nad akvárium. V žádném případě nepoužíváme lesk na listy.

Přesazování

Mucholapku přesazujeme na jaře jednou za 1-3 roky do čisté rašeliny (kyselé půdy). Smícháme ji s křemičitým pískem v poměru 2:1. Můžeme přimíchat i trochu perlitu. Květináč musí mít drenážní otvory, zejména proto, že poléváme odspodu.

Hnojení

Masožravky hnojit nemusíme. V rok, kdy nepřesazujeme, můžeme na jaře použít okyselovač půdy ve slabší koncentraci. Existují také hnojiva pro masožravky, ty však doporučujeme pouze zkušeným pěstitelům, kteří vědí, kdy je toto hnojivo vhodné použít.

Množení

Rostlinku množíme listovými řízky. Dopis by měl být středně starý. Třeba použít i stimulátor růstu a přímo zasadit do lignocelu nebo substrátu. Také ji můžeme množit dělením při přesazování, pokud vytvoří odnož.