Sansevierie

Sansevierie jsou nenáročné pokojové rostliny, vhodné i pro začínající pěstitele. Už v minulosti byly díky své nenáročnosti velmi populární rostlinou nejen do domácností, ale také na okrasu školních chodeb či kanceláří. Nyní tato retro rostlinka zažívá svůj comeback. Po době, kdy upadla v zapomnění, opět nechybí v  sbírce každého správného milovníka rostlin. Díky tomu, že je téměř „nezabitelná“, je velmi vhodnou pro začátečníky či roztržité pěstitele. Na rozdíl od mnoha jiných rostlin dobře snáší i to, když ji zapomenete polit, umístěte do stinného rohu, na přímé slunce či do průvanu. Sansevierie jsou jednoduše vhodné všude a  pro každého.

V článku se dozvíte:

• Odkud sansevierie pocházejí?
• Jak pečovat o tchýnin jazyk?
• Mohou být sansevierie umístěny ve stínu?
• Jak se sansevierie množí?
• Jsou sansevierie jedovaté?

Odpovědi na všechny tyto otázky naleznete právě v  tomto článku stejně jako podrobný návod k péči.

Název a původ

Tchýnin jazyk je lidový název pro několik druhů dracen (Dracaena), které byly v minulosti samostatným rodem Sansevieria. Pod tímto názvem jsou stále velmi známé. Patří do čeledi Asparagaceae , česky asparagovité. V  angličtině jsou známé jako Mother-in-law´s tongue nebo Snake plant. Sansevierie pocházejí ze západní  Afriky, Madagaskaru a  kořeny mají také v  jižní Asii.

Vzhled a rozměry

Mezi sansevierie se řadí více než 70 různých druhů, které mají podobné rysy, ale vzájemně se odlišují. Typické pro tyto rostliny jsou pevné tvrdé listy rostoucí směrem vzhůru, zužující se do ostré špičky. Tyto listy mohou být buď rovné a  ploché jako má například Sansevieria trifasciata laurentii, Sansevieria moonshine či Sansevieria masoniana. Mohou být také úzké a  dlouhé připomínající ostny jako má například Sansevieria gracilis či Sansevieria cylindrica nebo menší se stočeným okrajem jako má například Sansevieria kirkii.

U vyšších druhů jako například Sansevieria trifasciata laurentii listy dorůstají výšky přes 70 centimetrů. Menší druhy dorůstají do délky listů kolem 30 centimetrů.

Věděli jste, že?

Sansevierie podle výzkumu NASA velmi dobře čistí toxiny ze vzduchu. Odstraňují například škodlivé látky jako benzen, formaldehyd, toluen. Sansevierie jsou také vhodnou rostlinou do ložnice, jelikož na rozdíl od jiných rostlin v noci neprodukují oxid uhličitý, ale pokračují v produkci kyslíku stejně, jako to dělají i během dne.

Jak pěstovat sansevierie?

Sansevierie jsou odolné rostlinky. Dobře zvládají nepříznivé podmínky a také je téměř nikdy nenapadnou škůdci a tudíž jsou vhodnou rostlinkou i pro pěstitele začátečníky.  V následující části se dočtete podrobné informace k péči.

Umístění

Mají nejraději místa s  rozptýleným světlem. Velmi dobře však zvládají i umístění v  stínu či na přímém slunci. Pokud je však chci dát na přímé slunce, musíme je postupně přivykat. Teplota vzduchu by neměla klesnout pod 10 stupňů. Sansevierie jsou velmi tolerantní vůči průvanu, radiátoru i klimatizaci. Díky tomu jsou vhodné také do prostor, kde se jiným rostlinám nedařilo.

Zalévání

Během jara a  léta je zaléváme vždy, když proschne téměř všechen substrát. Přibližně tedy potřebují vodu jednou za dva týdny. V  zimě zálivku omezíme a  zaléváme přibližně jednou měsíčně. Sansevierie si udržují vodu ve svých pevných kožovitých listech a  tedy nepotřebují velmi častou zálivku.

Pokud náhodou na rostlinku zapomeneme a  delší dobu ji nepolijeme, nemusíme se bát. Rostlinka díky zásobě vody, kterou má v  listech neuschne. Ve velmi suchém bytě se může stát, že zemina bude prosychat rychleji a  tedy budete muset zalévat trochu častěji než jednou za dva týdny.

Půda

Sansevierie jsou rostliny sukulentního typu a  tedy je pro ně vhodná půda v  které se moc nedrží voda. Můžete je zasadit do zeminy na kaktusy a  sukulenty, ale zvládnou také substrát na zelené pokojové rostliny. Ideální je tyto dva substráty smíchat, případně přimíchat i křemičitý písek nebo perlit. Také je pro ně vhodný substrát pro palmy.

Přesazování

Tyto rostlinky nemají rády, když mají kolem sebe příliš mnoho zeminy a  tedy je dobré květináč vyměnit za větší až tehdy, když jim původní nestačí az  drenážních dírek na dně květináče trčí kořínky. Nový květináč by měl mít jen o  jeden, dva centimetry větší průměr než ten původní. Měl by mít na spodku drenážní otvory, aby mohla přebytečná voda odtékat. Po polití bychom ji měli vylít z podmisky nebo z ozdobného květináka, aby nikdy nestáli ve vodě.

Hnojení

Sansevierie se mohou přihnojovat během vegetačního období a  to od jara do podzimu. Vhodné je pro ně tekuté a  také tyčinkové hnojivo pro pokojové rostliny. Nikdy však nepoužíváme obojí hnojiva najednou. Vždy se řídíme návodem na obalu.

Množení

Sansevierie se mohou rozmnožit tak, že se oddělí jeden trs rostliny od ostatních. Dobře se také množí listovými řízky, které mohou zakořenit ve vodě, v perlitu nebo v půdě. Při množení řízky se často stává, že nová rostlinka nebude mít panašování.

Jsou sansevierie jedovaté?

Ano, tchýnine jazyky jsou toxické pro kočky i psy. Po zkonzumování může dužina uvnitř listů způsobit zažívací potíže a podráždění sliznic. Je tedy vhodné umístit je mimo dosah dětí a domácích mazlíčků.

Zajímavosti

• Pokud mají sansevierie dobré podmínky, mohou vykvést. Květy mohou být bílé se zeleným nádechem, červeno-fialové nebo béžové v závislosti na druhu. Růžice listů, která vykvetla, už nebude produkovat nové listy, ale ani neumře. Z podzemních stonků bude vyhánět nové dceřiné růžice.
• V Africe se používají pro tvorbu vlákna pro rybářské sítě, lodní lana, voděodolné textilie a také tětivy luků. Některé druhy mají antiseptický účinek a jejich šťáva se používá k dezinfekci ran.
• Domorodé kmeny Afriky spojují některé kultivary s bohy bouře či války a využívají je při rituálech proti zaříknutí.
• V Austálii jsou některé druhy považovány za plevel.
• Sansevieria využívá speciálního typu dýchání jako některé sukulenty. Průduchy otevírá pouze v noci, což zabraňuje nadměrnému vypařování během veder.