Alokázie jsou majestátní rostliny, jejichž listy mají často zajímavou strukturu a barvu, například se stříbřitými či měděnými odlesky. I jejich stonky se vyznačují jedinečným zbarvením například ve formě zebřích pruhů či různých odstínů fialové nebo růžové. Tyto rostliny dorůstají velkých rozměrů. Existuje spousta kultivarů alocasí, které vznikly křížením těch nejkrásnějších druhů. Ty nejzvláštnější však patří mezi raritní druhy, které se těžko shánějí. Pravidelně pro vás přinášíme také zajímavější sběratelské kousky, vždy však jen v omezeném množství.

V článku se dozvíte:

Jak velké dokážou alokázie v přírodě narůst?
Kam umístit alokazi?
Jak se zalévají alokázie?
Vyžadují alokázie i rosení?
Jak se množí alokázie?

Odpovědi vám přinese náš rostlinný průvodce v článku níže. Věříme, že se vám tyto rostlinky zalíbí.

Název a původ

Alocase, česky zvané i alokázie, jsou příbuzné s rody colocasia a caladium a pro všechny tyto rostlinky se využívá i anglický název Elephant Ear, což v překladu znamená sloní ucho.

Patří do čeledi Araceae (áronovité). Pocházejí z tropických a subtropických oblastí táhnoucích se od Asie po východní Austrálii. Odtud se dostali do Ameriky, kde se pěstují i jako exteriérové i interiérové rostliny a později i do Evropy, kde se staly populárními pokojovými rostlinami díky svému nevšednímu vzhledu.

Vzhled a rozměry

Existuje kolem 80 původních druhů alocasí a také množství hybridních druhů, které vznikly křížením, aby se získaly zajímavé kombinace tvaru listů, kreseb na listech a stonků.

Rostliny mají listy šípovitého tvaru jako například Alocasia Zebrina, srdečního tvaru, jaký má například Alocasia Wentii či Alocasia cucullata nebo štítovitého tvaru jako má Alocasia Cuprea.

Zbarvení listů může být od světlé po zcela tmavě zelenou, listy mohou mít stříbrné nebo měděné odlesky například u druhu Alocase Silver Dragon nebo Alocasia Cuprea či dokonce sametový povrch jako má Alocasia Black Velvet.

Některé druhy mají ploché listy jako například Alocasia Frýdek, jiné druhy, jako například Alocasia Dragon Scale, mají vystupující strukturu.

Alokázie mají kromě zelených stonků i různé zajímavé stonky. Například Alocasia Pink Dragon ji má v růžové barvě a druhy Alocasia Zebrina a Alocasia Macrorrhiza Stingray se zajímavým zebrovaným vzorem.

Zajímavost

Alocasia macrorrhizos se používá k získání škrobu a je pěstována v jihovýchodní Asii a Oceánii kvůli svým jedlým hlízovým oddenkům, které konzumují vařené nebo pečené. Používají se iv tradiční indické medicíně i lidové medicíně Nové Guineji a jihovýchodní Asie. K tomuto druhu se váže i hawaiské pořekadlo: Ai no i ka ʻape he maneʻo no ka nuku – „Toho, kdo sní ‚ape (hawaiský název této rostliny), budou svědit ústa“ a znamená to, že udělat něco špatného bude mít následky. Ve Filipínách se z jejích hlíz a kokosového mléka vyrábí sladkost zvaná Binagol. Hlízy se musí tepelně upravit až 8-10x za sebou.

V přírodě Alocase mohou dorůstat až do výšky přes tři metry. V domácích podmínkách většinou dosáhnou výšky nejvýše kolem 1 – 1,5 metru. Jejich listy mohou měřit i více než 50 cm.

Jak pěstovat Alokázie

Umístění

Alokázii umístíme na místo, kde je dostatek rozptýleného světla, ale ne přímé sluneční paprsky. Ty by mohly dopisy spálit. Vyhneme se umístění v blízkosti radiátorů a také v průvanu.

Věděli jste, že?

Může se stát, že na podzim alocase ztratí všechny listy. Nezoufejte, tehdy přechází do období dormance, kdy je pro ni příliš málo světla a tak nepřijímá ani nevydává žádné živiny. Podobně jako Caladium, stáhne se do hlízy a přečká zimu. Měli bychom hlízu zalévat malým množstvím vody každé 2-3 týdny a dát ji do tmy. Pokud ji nechceme zazimovat, musíme jí dopřát co nejvíce světla, tepla a pravidelnou zálivku (možná o trošičku méně, než v létě, podle světla) a pokud topíme, tak i vzdušnou vlhkost.

Zalévání

Alocasia musí mít půdu stále mírně vlhkou, proto ji poléváme 1 – 2 x týdně v závislosti na teplotě prostředí a tedy rychlosti prosychání půdy. Nikdy ji však nenecháváme stát ve vodě a ani množství vody nepoužijeme takové, aby byla rostlina příliš mokrá.

Alocasia vyžaduje časté rosení měkkou vodou nebo jiné způsoby zvlhčování vzduchu. V příliš suchém vzduchu chřadne a kromě toho je velmi náchylná na škůdce – svilušky, kterým se daří, pokud nemají rostlinky dostatek vláhy a vzdušné vlhkosti.

Přesazování

Alokázie roste rychle, proto bychom mladé rostlinky měly přesazovat každé jaro a později, když zpomalí svůj růst, ji stačí přesazovat jednou za 2 – 3 roky. Nový květináč zvolíme přibližně o 1 – 2 centimetry širší než byl původní. Použijeme substrát pro pokojové rostliny, který můžeme smíchat s perlitem. Doporučujeme například supresivní substrát Profík na pokojové rostliny. Alocasii je vhodné pěstovat také v hydroponii.

Hnojení

Alocasii hnojíme od jara do podzimu tekutým, krystalickým tuhým nebo tyčinkovým hnojivem pro pokojové rostliny podle návodu na daném hnojivu.

Množení

Alokázie je hlízovitá rostlinka a vytváří v zemi stále nové hlízy, které můžeme na jaře nebo začátkem léta při přesazování oddělit od mateřské rostliny a zasadit do samostatného květináče. Pokud hlízy neodpadnou samy po rozdělení kořenového balu nebo nejdou oddělit lehounce, nejsou ještě připraveny.

Čerstvě zasazené hlízy poléváme vždy tehdy, když substrát proschne. Může trvat dlouho, než si hlízy vytvoří kořínky, někdy i 4 měsíce, proto se nevzdáváme a pokračujeme v polévání. Po čase se začnou objevovat kořínky a stonek.

V případě, že jsme hlízy neoddělili, malé alocase budou čerpat živiny od mateřské rostliny a později můžeme celé tyto rostlinky rozdělit nebo nechat růst spolu až po další přesazování.

Je alocase jedovatá?

Ano, rostlinka je jedovatá, kvůli obsahu šťavelanu vápenatého ve tkáních, který způsobuje podráždění ústní sliznice a může také podráždit kůži nebo oči. Po zkonzumování způsobuje zažívací potíže, otok a bolest sliznic a potíže s dýcháním. Hlízy některých druhů se však v jejich domovině občas speciálně upravují tak, aby byly jedlé.

Zajímavosti o alokaziích

Alocasia sanderiana se používá k výrobě nanomateriálů proti bakteriím.

Alocasia odora se zase používá k léčbě rýmy ve Vietnamu.

Alocasia cucullata se používá v tradiční východní medicíně k léčbě hadích štípnutí, abscesů či revmatu a artritidy. V Laosu a Thajsku se pěstuje v buddhistických klášterech, kde věří, že přináší štěstí.

Alocasia Amazonica je nejčastěji pěstovanou alocasí a pro její vzhled se jí říká také africká maska. Je to uměle vyšlechtěný hybrid.

Zajímavý je u alokazií je jejich květ. Některé druhy kvetou málo, protože se množí vytvářením hlíz, ale květiny často kvetoucích druhů, jsou obvykle využívány hmyzem, který je lákán silným pachem. Hmyz v nich kuklí i klade vajíčka. Stejně jako u příbuzných filodendronů i jejich květ vytváří teplo, dokonce u druhu A. pubera může teplota přesáhnout teplotu okolí až o 22°C.