Zamiokulkas

Zamiokulkas patří mezi nejméně náročné rostliny. Populární je už dlouhá léta. Pro jednoduchost pěstování se výborně hodí i do kanceláří, chodeb či obchodních domů. Snese i delší období sucha, umístění na tmavším místě či v průvanu. Dorůstá velkých rozměrů. Mladé rostlinky nám mohou dělat radost na poličkách a starší se hodí například do rohů místností na zem či do vysokých květináčů.

V článku se dozvíte:

• Můžeme dát zamiokulkas i do naprosté tmy?
• Jak často se zamiokulkas polévá?
• Jak se dá zamiokulkas rozmnožit?
• Vyžaduje zamiokulkas hnojení?
• Jaká zemina je vhodná pro zamiokulkas?

Poznejte s námi tuto vděčnou rostlinku a uvidíte, že se vám zlíbí.

Název a původ

Zamioculcas zamiifolia, Zamiokulkas zamiolistý, je jediný zástupce rodu Zamioculcas z čeledi Araceae (áronovité). Je znám pod názvy ZZ plant, Zuzu plant, Zanzibar gem (klenot ze zanzibaru), Emerald palm (emereldová palma). Česky se nazývá Zamiokulkas a  často bývá přezdívaný Zamia, i když to je jiná rostlina. Název dostal podle cykasů z rodu Zamia, na které se podobá, ale kromě vzhledu s nimi nemá mnoho společného. Pochází z Afriky. Roste v oblastech, kde se střídají období sucha s obdobími dešťů. Roste převážně na skalách a v kamenitých půdách, ale také v savanách a tropických lesích.

Vzhled a rozměry

Zamioculcas je zelená rostlina s hrubými lesklými kožovitými listy, rostoucími střídavě na hrubších stoncích, které dorůstají délky 75 centimetrů, někdy i více. Namísto obyčejných kořenů najdeme hlízy, které slouží k zadržování vody a živin.

Existuje několik kultivarů, například Zamioculcas Zenzii, který má nižší tlustší stonky a listy mu rostou více na hustě, nebo Zamioculcas Raven, který má listy tmavé, skoro černé. Tyto dva kultivary spolu s původní rostlinkou se pěstují nejčastěji pro jejich pěkný vzhled. Existuje i panašovaná forma, ale je raritní a náročnější na světelné podmínky pro menší obsah chlorofylu v listech. 

Jak pěstovat zamiokulkas?

Umístění

Zamioculcas je rostlina, která přežije téměř všude. Nejlepší je jej umístit na místo, kde svítí nepřímé sluneční světlo. Na tmavém místě přežije, ale poroste pomalu.

Rostlinku nedáváme na přímé sluneční paprsky, které by mohly spálit listy a také ne do úplné tmy, do místnosti bez oken, neboť to bude mít za následek blednutí listů a zastavení růstu.

Docela dobře zamioculcas snáší i průvan a překvapivě i blízkost radiátoru nebo klimatizace. Pokud je u radiátoru, musíme ho častěji zalévat a zvlhčovat vzduch. Od jara do podzimu ho můžeme letnit ve stínu nebo polostínu na balkoně či na zahradě.

Věděli jste, že?

Zamioculcas čistí vzduch a to zejména od benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenu.

Zalévání

Zamioculcas snese slabou zálivku. Frekvence zalévání záleží na podmínkách a našich zkušenostech. Někdo zalévá zamiokulkasy jednou za týden maličkým množstvím vody, někdo jednou za měsíc větším.

Každopádně musíme splnit určité zásady. Zamioculcas nikdy nesmí stát ve vodě, takže po polévání musíme vylít vodu, která odteče do podmisky nebo ozdobného květináče. Před každou zálivkou musí substrát úplně proschnout. Pozor si na to dáváme hlavně v zimě. Sucho snesou zamioculcasy spíše než přelití. Pokud si nejsme jisti ať polit, raději počkáme ještě pár dní.

Pokud zaléváme příliš mnoho, listy budou žluté a měkké a později budou měkké i stonky. Pokud zaléváme příliš málo, listy budou schnout a opadávat. Čím více světla máme, tím častěji musíme zalévat. Je to způsobeno tím, že na světlém místě roste rychleji a tak spotřebuje i více vody. Zamioculcas snese také vysokou vzdušnou vlhkost a proto jej můžete umístit i do koupelny s malým oknem.

Přesazování

Zamioculcas přesazujeme doslova, až když praská květináč, protože se rád tlačí. Nový plastový květináč použijeme pouze o malý kousek, 1 – 2 centimetry větší od předchozího. Měl by mít drenážní otvor na dně, aby mohla přebytečná voda odtékat. Na spodek je dobré vytvořit drenážní vrstvu, použít můžeme keramzit. K sázení doporučujeme kvalitní substrát na pokojové rostliny například Profík. No nic nezkazíme ani substrátem pro palmy, případně si můžeme namíchat vlastní směs ze substrátu na pokojové rostliny a substrátu na kaktusy a sukulenty, přimíchat můžeme i křemičitý písek nebo perlit.  Vždy je vhodné přesazovat na jaře.

Hnojení

Zamioculcas hnojíme od jara do podzimu tekutým, krystalickým, tuhým nebo tyčinkovým hnojivem na pokojové rostliny podle návodu na obalu daného hnojiva. Nikdy však nepoužíváme několik hnojiv najednou.

Množení

Zamiokulkas je rostlina, kterou chceme-li si namnožit, musíme se vyzbrojit dávkou trpělivosti. Množení listovými či stonkovými řízky trvá několik měsíců, průměrně půl roku, ale může to trvat i více než rok. Řízky ať už listů nebo stonků můžeme dát zakořenit do vody nebo substrátu.

Odřezky jsou však náchylné k hnilobě, proto je nejvhodnější způsob rozmnožování zamioculcasu dělení hlíz. Při přesazování jednotlivé hlízy od sebe oddělíme a zasadíme zvlášť. Po delší době se začnou vytvářet nové mladé rostlinky v jejich okolí. 

Je rostlinka jedovatá?

Ano, zamioculcas je jedovatý. Jako všechny áronovité rostliny, i dužina zamioculcasu obsahuje dráždivé jehličky/krystalky, které mohou podráždit pokožku a sliznice ať už při doteku nebo konzumaci.  Je proto vhodné umístit jej mimo dosah malých dětí nebo domácích zvířat.

Věděli jste, že?

V Tanzanii se dužina používá k léčbě bolestí ucha a kořeny k léčbě vředů na pokožce.