Filodendrony jsou rostliny mnoha podob, známe přibližně 400 druhů. Jelikož jsou nenáročné na péči i umístění, jsou vhodné pro každého, ať už do bytu nebo kanceláře. Jsou vhodné i pro začátečníky. Jednoduše ideální rostliny do každé domácnosti.

V článku se dozvíte:

Odkud filodendrony pocházejí?
Jak pečovat o filodendrony?
Mohou být filodendrony umístěny v stínu?
Dají se filodendrony množit řízky?
Jsou filodendrony jedovaté?
Jaký substrát je vhodný pro filodendrony?

Pozorně čtěte až do konce a věříme, že vás tyto zdánlivě obyčejné rostliny přesvědčí o své vyjímečnosti.

Název a původ

V přírodě filodendrony najdeme ve Střední a Jižní Americe. Nenajdeme tam však všechny. Některé druhy byly speciálně vyšlechtěny a proto je najdeme pouze v domácnostech au pěstitelů.

Název philodendronů, česky filodendronů, pochází z řečtiny. Řecké slovo philo znamená láska a dendron strom.

Patří do čeledi Araceae , česky áronovité, spolu s mnoha dalšími pokojovými rostlinami, jako jsou například monstera, dieffenbachie, aglaonema, alocasia a další.

Věděli jste, že?

Monstery byly dlouhou dobu považovány za filodendrony, avšak dnes už se ví, že k nim nepatří.

Vzhled, růst a rozměry

Filodendronů je tak mnoho, že ještě všechny nejsou zkoumány. Mohou mít listy v různých odstínech zelené, panašované či barevné. Dorůstají různých velikostí, od malinkých trpasličích až po dlouhé liány, táhnoucí se po stromech za světlem.

Některé jsou malé jako například kompaktní Philodendron birkin, který má i krásnou čárkovanou kresbu jiné táhlé jako například Philodendron brasil, micans, neon či cordatum, které můžeme pěstovat například iv závěsných květináčích. Různé druhy mají i rozličné listy – dlouhé, rovné nebo s výřezy/perforací.

V přírodě rostou velmi zajímavě. Některé svůj život začnou v korunách stromů, kde vyklíčí ze semínka a rostou epifiticky (bez substrátu, přichycené o stromy nebo skály) a začnou jim růst vzdušné kořeny, které se postupně táhnou k zemi, kde začnou čerpat živiny. Na začátku života tak má rostlina dostatek světla, což by neměla, kdyby vyklíčila na zemi.

Některé philodendrony to však mají přesně naopak – začínají v zemi, kde naberou dostatek živin a po stromech se vyšplhají za světlem. Vyrostou jim vzdušné kořeny a vodu čerpají ze vzdušné vlhkosti. Některé však musí strom nejprve najít. Táhnou se za stínem a když najdou vhodný strom, změní způsob růstu a táhnou se po stromě za světlem.

Věděli jste, že?

Některé filodendrony žijí symbioticky s mravenci – kořeny přerůstají přes mraveniště a tím jej drží pohromadě. Tyto rostliny produkují nektar, který láká mravence. Na oplátku v mraveništi najde rostlina dostatek živin a také ji mravenci ochrání před jiným hmyzem, který se podobnými rostlinami živí.

Filodendrony jsou opravdu velmi rozmanité a proto máme spoustu možností vybrat ten správný, který se nám bude hodit do podmínek, které umíme rostlince nabídnout.

Pokud bychom toužili po raritnějším filodendronu, můžeme si vybrat například Philodendron squamiferum, který má chlupatý stonek, Philodendron gloriosum nebo Philodendron verrucosum, které se velmi podobají některá anthuria či Philodendron pedatum, který se podobá Raphidophoru tetrasperma. Dalším zajímavým druhem je Philodendron erubescens ‚Pink Princess‘, který má růžové panašování a patří mezi raritní druhy. Můžete jej však nalézt v naší nabídce.

Jak pěstovat filodendrony?

Umístění

Filodendronem se nejlépe daří na místě s rozptýleným světlem. Většina druhů dobře snáší umístění iv tmavší místnosti, ale na světle budou mít krásnější vybarvené listy. Na přímém slunci by se listy spálily. Pozor je třeba dát na umístění v průvanu, které pro ně není vhodné. V našich podmínkách je pěstujeme jako pokojíčky, ale od jara do podzimu budou vděčné i za letnění na balkoně či na zahrádce. Musíme ale dávat pozor, abychom je neumístili na přímé slunce.

Zalévání

Mezi každou zálivkou necháme proschnout horní vrstvu (cca. 2 cm) substrátu. Zaléváme tedy přibližně jednou týdně, v chladných měsících, stačí i méně často. Pokud listy žloutnou, vody je příliš mnoho, pokud hnědnou a schnou od okrajů, vody je málo a nestíhá se dostat do konců listů. Také to může znamenat příliš suchý vzduch. Philodendrony můžeme rosit nebo umístit do blízkosti zvlhčovače vzduchu (nemusíme, ale je to pro ně lepší).

Přesazování

Přesazujeme je hlavně na jaře nebo na podzim. Co se týká substrátu, používáme substrát pro pokojové rostliny nebo pro palmy, například kvalitní substrát Profík. Některé druhy výborně prosperují i když jsou pěstovány v hydroponii.

Hnojení

Philodendrony hnojíme tekutým, tyčinkovým nebo listovým hnojivem na rostliny okrasné listem celý rok kromě zimy. Řídíme se návodem na obalu hnojiva, které používáme.

Množení

Filodendrony se množí řízky. Pravděpodobnost úspěchu je vysoká. Řízky můžeme nechat zakořenit ve vodě, kterou vyměníme alespoň jednou týdně. Můžeme je nechat zakořenit iv substrátu pro pokojové rostliny nebo substrátu pro množení. Ten musíme udržovat vlhký, dokud nevyrostou schopné silné kořínky, což by mělo trvat 4 – 6 týdnů, ale může to trvat i déle v závislosti na podmínkách, druhu a období. Množit bychom měli na jaře. Philodendrony můžeme také zahušťovat, sesazením řízků k původní rostlině. Zahušťování je vhodné zejména u táhlých druhů, pokud chceme dosáhnout efektního vzhledu rozrostlé rostliny.

Jsou filodendrony jedovaté?

Ano, filodendrony jsou jedovaté. Jeho dužina obsahuje drobné jehličky, které způsobují podráždění kůže, sliznic a také zažívací potíže. Je třeba ho tedy umístit mimo dosah malých dětí a domácích mazlíčků, kteří by ho mohli chtít konzumovat.

Zajímavosti

U filodendronů na jedné rostlině najdeme dva typy listů – mladé a dospělé. Většinou se velmi liší. Mladé lístky mají často srdíčkový tvar. Jsou menší než dospělé listy a mohou mít i jinou barvu nebo jim chybí panašování či výřezy. Později projdou metamorfózou a postupně se změní na dospělé. Je to hlavně kvůli způsobu, jakým žijí – listy při zemi budou jiné než ty v korunách. Kvůli tomuto se v minulosti stávalo, že jedna rostlina byla klasifikována jako dvě různé.
Filodendrony produkují katafyly – tzn. pupenové šupiny, které ochraňují mladé listy. Na philodendronech si jich často všimneme, až když listy vyrostou a ochranu už nepotřebují – jsou to suché, hnědé šupinky tam, kde vyrůstají listové stopky. Některým druhům však opadnou, když dopis dospěje. Některé filodendrony je mají dokonce sukulentní – zadržují vodu pro rostlinu.
V našich podmínkách většina filodendronů nekvete. V přírodě některé potřebují pro opylení konkrétní druh hmyzu. Samčí květiny vylučují feromony, které tento hmyz lákají. Díky tomu tyto druhy hmyzu nemusí produkovat vlastní feromony. Kromě toho, pro hmyz jsou květiny zároveň potravou. Zajímavé je také to, že když philodendron kvete a láká hmyz, aby jej opylil, teplota květu může dosáhnout až 46 °C. Tento proces zahřívání se nazývá termogeneze. Květ se nazývá palic a předtím, než je připraven ke kvetení, jej obaluje toulec, který se v době kvetení otevře. Šoulek vylučuje látku podobnou pryskyřici, která zajistí, že pyl bude lépe držet na hmyzu. Tuto pryskyřici využívá jistý druh včel při stavění jejich hnízda.
Pokud náhodou v domácích podmínkách vykvetou a potřebujeme je v té době prosadit, květiny odstraníme, protože rostlina potřebuje energii k adaptování a překořenění a takto by ji zbytečně utrácela na kvetení a plození.
Plodem filodendronů je bobule. Plody jsou mírně jedovaté, v menších množstvích způsobují pouze mírnou nevolnost, ale lidé v tropických oblastech jsou zvyklí je konzumovat. Chutná podobně jako banány. Barvu mají od bílé, přes žlutou až po oranžovou. Obsahují semínka, která jsou velmi drobná. Bobule mají různé vůně, aby lákaly zvířata, která je snědí a rozšíří semena. opice, netopýři nebo i vosy.
Ze vzdušných kořenů se vyrábí provázek. Z listů a stonků se v Amazonii vyrábí jed, do kterého se namáčejí šípy, známé jako Curare. Z listů se také vyrábí jed, který pomáhá při chytání ryb. Listy se rozdrtí a nechají fermentovat. Po nalití do vody přiotrávené ryby vyplouvají na povrch, kde je rybáři snadno uloví. V domorodých kmenech jsou využívány šamany k léčení nemocných i pro rituální zabarvení těla.