Kdo má mámu či babičku vášnivou sběratelku rostlin (nebo i tátu, či dědečka), určitě se už setkal s hoyou, nebo v češtině voskovkou. Obyčejná Hoya carnosa bez panašování byla totiž za komunismu jednou z nejoblíbenějších rostlin pro její nenáročnost a hlavně pro její voňavá soukvětí. Díky tomu se ocitla iv mnoha kancelářích a když se k nám začaly dovážet panašované či jiné exotické druhy, na obyčejnou zelenou houži se téměř zapomnělo. Nyní se těší oblibě různé zajímavé barevné či netradiční druhy.

V článku se dozvíte:

Odkud pocházejí hoye?
Jak velké dokáží hoye narůst v přírodě?
Jaké různé tvary a barvy mohou mít její listy?
Jak se o hoye starat, zalévat a jak je množit?

Toto a mnoho dalšího se dozvíte v našem článku, pokud si ho přečtete až do konce.

Název a původ

Hoye pocházejí zejména z Asie, ale pár druhů můžeme najít iv Austrálii. Patří do čeledi asclepiadaceae , česky klejovité. Botanik Robert Brown je pojmenoval po svém příteli, také botanikovi, Thomasi Hoyovi. Česky se hoya nazývá voskovka kvůli tomu, že povrch listů a také květin, vypadá jako by byl povoskován.

Vzhled a rozměry

V přírodě rostou většinou jako epifyty na stromech, ale občas tvoří i keře nebo rostou mezi skalami. Jejich liány mohou dosáhnout délky až 18 metrů. Listy bývají většinou sukulentní – tlusté, masité s kožovitým povrchem. Mnoho kultivarů je panašováno, ty pěstujeme zejména pro jejich ozdobný list. Hoya obovata var. kerii má listy ve tvaru srdíček a některé kultivary mají listy dokonce chlupaté. Hoya australis Lisa má panašované listy, zpravidla na okrajích zelené a ve středu bílé, mladé lístky mají často růžový nádech. Její stonky v přírodě mohou dosáhnout délky až 10m.

Hoya carnosa je rozhodně nejpěstovanější a existuje velmi mnoho kultivarů a variant, častokrát panašovaných nebo barevných jako například Hoya carnosa Tricolor, která má starší listy panašované bílou a mladé lístky zase růžovou barvou. Hoya Australis Lisa s oblými listy podobného zbarvení nebo Hoya carnosa albomarginata, má podlouhlé listy s bílým okrajem. Hoya compacta má zase zajímavé stočené listy. Všechny tyto druhy pravidelně můžete najít v našem obchodě.

Za zmínku určitě stojí i Hoya linearis, která vytváří dlouhé převisy. Listy má prodloužené a úzké. Když ji zrovna nezdobí bílá soukvětí se nasládlou jemně citrusovou vůní, připomíná sukulent s názvem Rhipsalis.

Kromě ozdobných listů stojí za zmínku také zvláštní květiny voskovek. Jsou hvězdičkového tvaru, uspořádané v soukvětích. Barvu mají bílou až narůžovělou s červeným středem. Doprovází je výrazná příjemná vůně a tvoří se v nich kapičky nektaru.

Zajímavost

Díky nektaru jsou květiny lákadlem pro motýly, které je opylují, ale často jsou i potravou pro housenky. Také je opylují mouchy a mravenci. S mravenci mají některé hoye symbiotický vztah. Hoya imbricata například vytváří modifikované listy ve tvaru kupolí, kde si mravenci mohou vytvářet kolony.

Jak pěstovat hoye?

Umístění

Voskovkám se nejlépe daří na světlém místě. Většinu roku dobře zvládají i přímé sluneční paprsky, ale v létě je pro ně lepší jen rozptýlené světlo. Nedostatek světla by měl za následek nezdravou barvu listů. Pro jejich tahavost jsou vhodné na poličky či vyšší skříně nebo i do závěsných květináčů a také macramé závěsných držáků na květináče. Můžeme je vyvazovat do výšky na oporu, například na mechovou tyč nebo i různé dekorativní opěrné tyče. Nesnášejí dobře průvan, mohou na něj reagovat shazováním listů. Podobně mohou reagovat i na časté přemisťování na různá místa.

Věděli jste, že?

Pěstování hoyí je velmi prospěšné, neboť patří mezi rostliny, které čistí vzduch v místnostech. Velmi se jim daří v teráriích, chovatelé exotických terarijních zvířat je pěstují v teráriích jejich hadů, ještěrek či žabek.

Zalévání

Hoyu poléváme raději menším množstvím vody. Vždy počkáme, až vyschne vrchní vrstva substrátu a teprve potom zaléváme znovu. V teplejších měsících můžeme zalévat i dvakrát týdně, běžně však stačí jednou týdně. Voskovka nesnáší stát ve vodě, takže vždy raději zkontrolujeme, zda dole v květináči nějaká voda nezůstala. Při vyšších teplotách je rosení nebo jiné zvlhčování ovzduší pro rostlinku vhodné.

Přesazování

Hoya je citlivá na přesazování, proto ji přesazujeme jen když je to nezbytné, ideální na jaře. Příliš husté rostlinky můžeme klidně stříhat. Ideální je pro ně použít substrát na pokojové rostliny, my doporučujeme kvalitní substrát Profík.

Hnojení

Hoyu hnojíme tekutým hnojivem na pokojové rostliny od jara do podzimu. Postupujeme podle návodu na daném hnojivu. Hoyám by však měla stačit slabší koncentrace a větší interval mezi hnojením.

Množení

Hoyu množíme stonkovými řízky na jaře nebo začátkem léta. Každý by měl mít alespoň 10 – 15 cm. Řízek můžeme dát do vody nebo přímo do substrátu. Můžeme použít substrát pro výsev a množení. Po měsíci by se měly objevit první kořínky. Když je kořenový systém větší, zasadíme řízek do substrátu na pokojové rostliny.

Je hoya jedovatá?

Není jedovatá a je tedy bezpečná do domácnosti s dětmi i domácími mazlíčky. Rostlinky bychom však měli umístit mimo jejich dosah, jelikož dužina listů dráždí sliznice a trávicí systém si neporadí dobře s hrubými listy.