Zamioculcasy

Zamiokulkas patří mezi nejméně náročné rostliny. Snese i delší období sucha, umístění na tmavším místě či v průvanu.

Pro jednoduchost pěstování se výborně hodí i do kanceláří, chodeb či obchodních domů. Dorůstá relativně velkých rozměrů. Mladé rostlinky nám mohou dělat radost na poličkách a starší se hodí například do rohů místností na zem či do vysokých květináčů.

Zamioculcas dobře čistí vzduch a to i od benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenu.

Péče o zamioculcasy

Zamioculcas je rostlina, která přežije téměř všude. Nejlepší je jej umístit na místo, kde svítí nepřímé sluneční světlo. Na tmavém místě přežije, ale poroste pomalu.

Rostlinku nedáváme na přímé sluneční paprsky, které by mohly spálit listy a také ne do úplné tmy, do místnosti bez oken, neboť to bude mít za následek blednutí listů a zastavení růstu.

Docela dobře zamioculcas snáší i průvan a překvapivě i blízkost radiátoru nebo klimatizace. Pokud je u radiátoru, musíme ho častěji zalévat a zvlhčovat vzduch. Od jara do podzimu jej můžeme letnit ve stínu nebo polostínu na balkoně či na zahradě.

Zamioculcas snese slabou zálivku. Frekvence zalévání záleží na podmínkách a našich zkušenostech. Někdo zalévá zamiokulkasy jednou za týden maličkým množstvím vody, někdo jednou za měsíc větším.

Každopádně musíme splnit určité zásady. Zamioculcas nikdy nesmí stát ve vodě, takže po polévání musíme vylít vodu, která odteče do podmisky nebo ozdobného květináče. Před každou zálivkou musí substrát úplně proschnout. Pozor si na to dáváme hlavně v zimě. Sucho snesou zamioculcasy spíše než přelití. Pokud si nejsme jisti ať polit, raději počkáme ještě pár dní.

Pokud zaléváme příliš mnoho, listy budou žluté a měkké a později budou měkké i stonky. Pokud zaléváme příliš málo, listy budou schnout a opadávat. Čím více světla máme, tím častěji musíme zalévat. Je to způsobeno tím, že na světlém místě roste rychleji a tak spotřebuje i více vody. Zamioculcas snese i vysokou vzdušnou vlhkost a proto jej můžete umístit i do koupelny s malým oknem.