Řasokoule jsou velmi oblíbeným dárkem či první rostlinkou pro děti a začínající pěstitele. Na první pohled mohou působit pro některé lidi jako nudná rostlinka do akvária. Pojďte se s námi podívat na 10 zajímavostí o řasokoulích a přesvědčte se o opaku.
1. Řasokoule žijí pouze na pár místech na světě
Řasokoule nenajdete v přírodě nikde jinde, pouze ve sladkovodních jezerech Japonska, Skotska, Estonska a na Islandu. Svůj kulatý tvar mají díky tomu, že v jezerech, kde se vyskytují, jejich spodní proudy koulejí po dně a díky tomu se vyformují do kuličky. Aby si i řasokoule pěstované v domácnosti udržely pěkný kulatý tvar, doporučujeme je pravidelně koulet v rukou.
2. Největší řasokoule pochází z jezera Akan v Japonsku
Řasokoule mají roční přírůstek přibližně 0,5 cm – rostou opravdu pomaličku. V jezeře Akan v Japonsku mají řasokoule tak dobré podmínky, že žijí dlouho a stále si zachovávají pěkný kulatý tvar a mohou narůst až do průměru přibližně 1m. Největší objevená řasokoule měla průměr 95 cm.
3. Národní poklad
Řasokoule byly v roce 1921 v Japonsku vyhlášeny národním pokladem. Bohužel to strhlo lavinu turistů, kteří cestovali k jezeru Akan a chtěli si řasokoule vzít přímo z jezera. Kromě toho byla u řeky Akan postavena vodní elektrárna, což snížilo hladinu a jelikož řasokoule žijí v mělké vodě, mnohé vyschly.
4. Festival v Japonsku
V roce 1940 si místní lidé z kmene Ainu v oblasti Akan všimli, že řasokoule začínají být ohroženy. Proto přišli s kampaní na ochranu. Od té doby se každý rok pořádá na začátku října třídenní festival, kde jsou vystaveny řasokoule z jezera Akan a na konci představitel z kmene Ainu na dřevěné loďce vrátí všechny řasokoule s díkem do jezera.
5. Řasokoule nejsou pouze kulaté
Řasokoule mohou mít v přírodě další dvě růstové formy kromě klasické kulaté. Mohou růst jako trsy přichycené na skalách či pouze jako trsy volně se vznášející ve vodě. Ty se nejčastěji nacházejí v kalných vodách a pokud tam nejsou silné proudy, vytvářejí na dně jezer koberce.
6. Původ jejich latinského názvu
Latinské jméno řasokuliček je aegagropila a v překladu znamená kozí srst. Vzniklo proto, že jejich vlásičky jsou na dotek jemné a působí jako srst tohoto zvířete.
7. Plovoucí řasokoule
Řasokoule většinu času pobývají na dně nádob či jezer, kde živou. Když je však doma máme v nádobě, můžeme občas vidět, že se vznášejí na hladině . Tento jev může mít několik příčin.
Nejčastěji řasokoule plavou po vyměnění vody. Při koulení v dlaních z řasokoulí vymačkáme vodu a je tak lehčí. Do doby než se řasokoule znovu napije vody, může se nadnášet.
Další příčinou je kyslík vytvořený fotosyntézou. Ten se zachytí na jejích chloupcích ve formě bublinek a nadnáší ji . Väčšinou však toto množstvo nestačí na to, aby sa odlepila od dna. Nikdy by sme však riasogule nemali mať na slnku či pod priamym zdrojom svetla schválne, aby fotosyntéza prebiehala rýchlejšie. V prírode, na dne jazier, je svetla málo a riasogule sú teda tieňomilné. Pri nadbytku svetla zvyknú žltnúť a dokonca môžu začať hniť alebo sa rozpadávať.
8. Život v akváriu
Řasokoule jsou skvělým kandidátem na rostlinku do akvária, zejména pokud s chovem rybiček teprve začínáte . Na rozdíl od jiných vodních rostlinek, k životu v akváriu nepotřebují filtraci ani umělé osvětlení. Dokonce jsou pro ekosystém v akváriu velmi prospěšné. Fungují totiž jako přirozená filtrace . Kromě toho mohou pomoci také v boji s řasami, protože potřebují pro svůj život stejné živiny jako nežádoucí řasy. Jsou tak pro ně silnou konkurencí. Rybičky si s nimi hrají, plavou mezi nimi a také slouží jako úkryt pro krevetky.
9. Řasokoule je zajímavý druh řasy
Řasokoule patří mezi řasy, tak jak napovídá i jejich název. Jsou to vodní organismy, které fotosyntetizují podobně jako rostlinky u vás doma . Jejich tělo však není složeno z částí, na které jsme zvyklí u běžných rostlin. Řasy žijí pouze ve vodě. Nekvetou , takže na vašich řasokoulích neočekávejte žádné květiny. Jejich latinský název je Aegagropila linnaei, ale známá je spíše pod starým názvem Cladophora aegagropila. Někteří lidé je volají i mechové kuličky, ale biologicky nepatří mezi mechy.
10. Léčení řasokoulí
Pokud máme s řasokoulemi nějaký problém, ať už hnědnou, žloutnou, mají na sobě bílý povlak, nebo se rozpadají, stále je šance pomoci jim . Dokonce, pokud jsme je nechali vyschnout, je stále šance, že se po namočení vzpamatují.
V první řadě bychom jim měli dopřát měkkou a chladnou vodu na stinném místě . Pokud je léto a voda se rychle zahřívá, každý den bychom do ní měli hodit alespoň jednu kostku ledu a vyměňovat ji alespoň dvakrát týdně, dokud nebudou řasokoule v pořádku. Do vody přidáme trochu soli, ideální mořské.
Třeba si pamatovat, že zežloutlé či hnědé místo na řasokuličce už zelené nebude. Pokud je změna barvy jen na povrchu, můžeme horní vrstvu řasokoule opatrně ostříhat manikúrovými nůžkami. Po přeléčení se poškození nebude dále rozšiřovat.