10 nejčastějších chyb při pěstování pokojových rostlin

Vyhněte se při pěstování vašich pokojových rostlin těmto chybám. Stačí malé změny v  péče nebo umístění rostlinek a  budou mnohem více prosperovat. Pokud se některé z  vašich rostlinek nedaří, možná právě díky tomuto článku přijdete na to, co můžete zlepšit.

1. Nesprávné umístění rostliny v prostoru

Nejčastější chybou při pěstování pokojových rostlin, zejména pokud s  jím teprve začínáte, bývá nevhodné umístění rostliny v  prostoru. Může to být umístění rostliny na místo, kde má rostlina příliš málo světla nebo naopak na velmi ostré slunce .

Když si pořídíme novou rostlinku, vždy bychom si měli zjistit, jaké podmínky preferuje . Rostlině, která například pochází z  pouští či polopouští se určitě nebude dobře dařit v  úplném stínu. Naopak rostlinám, které v  přírodních podmínkách žijí v  zákryjte jiných rostlin, jako například asparagus, bychom umístěním na přímé sluneční paprsky ublížili.

Speciálním případem jsou panašované rostliny , které mají na listech bílé fleky. Ty vždy umísťujeme na světlejší místo , než jejich čistě zelenou verzi.

Pokud má rostlina nedostatek světla, zjistíme to například tak, že její listy jsou malé a  stonky se natahují směrem k  oknu. Má-li naopak světla příliš mnoho, mohou se jí spálit konce listů.

Kam je vhodné umístit jednotlivé druhy rostlin, se můžete dočíst například v našem Rostlinném průvodci .

2. Příliš nízká nebo naopak příliš vysoká pokojová teplota

Nevhodná teplota v místnosti může činit problémy při pěstování rostlin. Pokud v zimě netopíme a teplota je příliš nízká, tropické druhy nemusí být u nás spokojeny . Naopak máme-li zapnuté radiátory na maximum, případně topíme krbem , který vytváří silné teplo a suchý vzduch, mohou se rostliny u nás přehřívat. Ve velmi teplých místnostech také rostlinám rychleji proschne půda a musíme je častěji zalévat. Důležité je také v tomto případě zvyšovat vzdušnou vlhkost.

Dáváme pozor i na to, abychom rostlinky s jemnějšími listy, jako například calathey, neumísťovali pod klimatizaci . Odolnější druhy jako například tchyniny jazyky či zamioculcasy zvládnou i sušší studený vzduch, který vydává.

3. Nedostatečné nebo naopak přehnané zalévání rostlin

Někdy chceme dopřát rostlinám co nejlepší péči a tak je často chodíme zalévat, aby nebyly suché. Avšak najednou jim začnou žloutnout listy a zjistíme, že v květináči stojí voda. Znáte tento scénář? Častokrát se stává, že právě přebytečnou „láskou“ a péčí rostlinám ublížíme . Zejména pokud se jedná o sukulenty či jiné druhy, které vydrží bez vody i déle než týden.

Když si pořídíme novou rostlinku, měli bychom si zjistit jak často je třeba ji zalévat . Některé druhy vyžadují vodu jen jednou za dva týdny a jiné můžeme klidně zalévat i vícekrát týdně. Některé rostliny by měly mít stále mírně vlhkou půdu a další zase musí mezi zálivkami proschnout. Pravidelnost a množství zálivky vždy přizpůsobíme konkrétnímu druhu.

Vždy dáváme pozor, aby na dvě květináče nestála voda, protože to může způsobit odhnívání kořenů.

Řídíme se také známkami spokojenosti či nespokojenosti na rostlině. Pokud má všechny listy zelené a rostou jí nové zdravé listy, tak zaléváme správně. Pokud má rostlina žloutnoucí listy, případně měkké a hnědnoucí listy, má vody příliš mnoho. Pokud jsou naopak listy suché, můžeme zalévat častěji.

4. Příliš studená voda, se kterou se zalévá

Před poléváním rostlin bychom měli vodu nechat pořádně odstát . Dáváme pozor, abychom nepolévali čerstvě napuštěnou studenou vodou. Musíme-li polit rostlinu narychlo, napustíme si vodu pokojové teploty, aby rostlina neměla šok.

5. Nízká vzdušná vlhkost

Nízká vzdušná vlhkost v  místnosti zvykne být problémem zejména u tropických druhů , které vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost. Jsou jimi například calathey, stromanthe nebo maranty. To, že má rostlina nedostatek vzdušné vlhkosti, snadno zpozorujeme například díky tomu, že má suché konce listů, případně se její listy zkrucují.

Zvýšit vlhkost můžeme například difuzérem . V  zimě můžeme použít keramický odpařovač s  vodou, který se zavěšuje na radiátor.

TIP pro lokální zvýšení vlhkosti u rostliny: do podmisky nasypeme kamínky, zalijeme je vodou až po vrch a na ně položíme rostlinku (tak, aby byla nad kamínky s vodou, ne ponořená ve vodě).

6.  Umístění citlivé rostliny do průvanu

Průvan zvykne dělat problémy například při pěstování fíkusů nebo calatheí. Fikusy na něj reagují opadáváním listů, calatheam se zase zvyknou listy zkroutit a  postupně usychají. U těchto druhů dáváme pozor, abychom je neumísťovali do průvanu nebo pod klimatizaci.

Rostliny, které lépe zvládají umístění v  průvanu či pod klimatizací jsou například tchyniny jazyky, zamioculcas či aglaonémy. Dáváme však pozor, aby v  zimě nebyly umístěny přímo před oknem, kterým větráme, jelikož mrazivý vzduch by jim již mohl ublížit.

7. Nesprávně zvolený substrát

Různé druhy pokojových rostlin vyžadují různé substráty. Některé mají raději vzdušnější, jiné kyselejší, kamenitý… Při výběru substrátu pro přesazování dáváme pozor, aby byl vhodný pro vybraný druh rostliny. Například kaktusy a  sukulenty vyžadují specifický typ substrátu určeného přímo pro ně. Podobně i orchideje.

Pro zelené pokojové rostliny můžeme používat již předem namíchané mixy substrátu , jako například Profík pro pokojové rostliny , které mají již všechny potřebné složky zamíchány. Můžeme také vytvořit vlastní mix substrátu pomocí rašeliny, perlitu, kokosových vláken, křemičitého písku a  jiných složek smíšených v  správném poměru.

8. Zanedbání přesazování nebo přesazení do příliš velkého květináče

Pokud rostliny dlouhodobě nepřesazujeme do nového substrátu, postupně začnou stagnovat, protože ze substrátu již využily všechny živiny, které obsahoval. V většinu pokojových rostlin se doporučuje přesazovat jednou za 1 – 3 roky , u starších velkých rostlin alespoň jednou za 4 roky. Při přesazování jim vyměníme substrát za nový, čerstvý plný živin a  také zvětšíme průměr květináče , aby se mohla kořenová soustava dále rozrůstat.

Nový květináč by měl mít průměr jen o  pár centimetrů větší než původní . Zvolíme-li příliš velký květináč, bude se v  přebytečné hlíně držet hodně vláhy, která může způsobovat odhnívání kořenů. Také tím zpomalíme růst rostliny, jelikož množství energie bude věnovat růstu kořenového systému, aby vyplnila prostor a  stabilně držela v  půdě a  nebudeme tedy vidět růst nadzemní část.

9. Zanedbání hnojení nebo naopak přehnojení rostlin

Během vegetačního období, přibližně od března do října, bychom měli rostlinám přidávat živiny pomocí hnojiva. Pokud tento krok přeskočíme, rostlinky budou růst pomaleji a  kvůli nedostatku živin mohou být listy menší a  ne tak hezké, jako když jsme si rostlinu pořídili.

Při aplikaci hnojiva se vždy řídíme návodem na obalu. Dáváme pozor, abychom dodrželi koncentraci hnojiva a  také to, jak často jej máme aplikovat. Příliš velké množství hnojiva může rostlinu spálit, což poznáme podle hnědých fleků na listech.

10.  Zapomínání na preventivní kontrolu výskytu škůdců

Pokojové rostliny bychom měli pravidelně alespoň jednou do měsíce kontrolovat . Prohlédneme si dopisy z  vrchní a  spodní strany a  také půdu. Sledujeme, jestli se na rostlině něco nehýbe, případně zda z  půdy nevylétávají mušky.

Jako prevenci proti škůdcům můžeme aplikovat 1 – 2 krát do měsíce nimbový olej nebo přírodní přípravek NeemAzal.