Ceropegia, nebo česky svícník, to je láska v květináči. V angličtině se svícníku říká šňůrka ze srdíček, protože listy mají jejich tvar. Ceropegie patří mezi milé táhlé sukulenty, takže si za poslední roky našla oblibu nejen ve sklenících u pěstitelů raritních rostlin, ale také v běžných domácnostech. Svými krásnými dopisy dokáže zútulnit prostor a také je díky nim vhodným dárkem z lásky, například na Valentýna. Její pěstování je snadné, pokud se dokážeme vyhnout pár chybám.

V článku se dozvíte:

Je ceropegia rostlinka vhodná i pro začátečníky v pěstování pokojíků?
Kam ceropegii umístit, aby vynikla její krása?
Jak se o ceropegii starat aby byly listy pěkně vybarvené?
Jak svícník rozmnožit?
A proč se vlastně ceropegii říká svícník, když lístky mají tvar srdíček?

Pokud vás tato rostlinka zaujala, určitě pokračujte ve čtení a dozvíte se spoustu zajímavých informací o jejím pěstování.

Název a původ

Ceropegia woodii , nebo Svícník woodyho, patří do čeledi Apocynaceae (zimozelenovití). Název svícník si vysloužila pro malé fialové květy, které připomínají drobné lucerny. Pochází z Jižní Afriky, žije v horách mezi skalami. Objevil ji John Medley Wood z africké botanické zahrady. Anglicky se ceropegii mluví také string of hearts, v překladu šňůrka/řetízek ze srdíček, protože její listy mají tvar drobných srdíček na dlouhých tenkých stoncích.

Věděli jste, že?

Mnoho lidí svícník pro jeho srdíčkové listy považuje za symbol lásky. Je tak velmi pěkným a oblíbeným doplňkem i ve svatební výzdobě.

Co se týče názvu, momentálně je uznáno, že tato rostlinka se nazývá Ceropegia linearis ssp. woodii. Dalším poddruhem je například C. linearis ssp. debilis, který má dlouhé a úzké listy.

Vzhled a rozměry

Tento táhlý sukulent má tlustší listy, ve kterých si drží vodu. V přírodě převisí a plazí se ze skal. Výhony mohou mít délku více než metr. Listy mají tvar srdíčka, svrchu mají mramorový vzor a zespodu jsou fialové. Pěstuje se i panašovaná forma, její listy mají více bílých částí a při dostatku světla jsou zbarveny do růžova. Květy jsou také fialové a vypadají jako lucerny / svícníky. Rostlina vyrůstá z hlízy, která umí dorůst do velkých rozměrů.

Zajímavost

Svícník má velmi zajímavé květiny. Jsou v nich drobné chloupky, které uvězní mouchu uvnitř a pohnou se, aby mouchu vypustily až když se na ní zachytí částečky pylu. Proto je pro mušky obtížné tuto rostlinku opylit. Květy ceropegie lákají i kolibříci, ale ty je pro svou velikost nemají jak opylovat.

Známe několik kultivarů se zajímavým vzhledem. Patří mezi ně například již zmiňovaná panašovaná forma Ceropegia woodii ‚Variegata‘, která má okraje lístků bílé a spodní stranu zbarvenou do růžova, nebo druh Ceropegia ‚Silver glory‘, která má celou plochu lístků bledě zelenou se stříbrným nádechem.

Jak pěstovat ceropegii

Umístění

Svícník je nejlépe umístit na místo s rozptýleným světlem. Velmi silné přímé sluneční paprsky by mu mohly spálit listy, takže například na jižní straně dáváme rostlinku raději mimo jejich odsah. Čím více světla má, tím jsou listy krásněji vybarvené a větší. Pěstujeme ho jako táhlou rostlinku, můžeme ho nechat viset z poličky, vynikne také v macramé závěsných systémech.

Zalévání

Svícník poléváme tehdy, když jeho půda zcela proschne. Nikdy ho nepoléváme svrchu, ale nalijeme vodu do podmisky, necháme ho v ní položený pár minut až hodinu, ať se napije a poté přebytečnou vodu vylijeme. Pokud si nejsme jisti, ať už máme lucernu polit, raději počkáme ještě pár dní, protože lépe snese sucho, než přelití. V zimě zálivku omezíme na minimum. Tak, jako většinu sukulentů, ani svícník bychom neměli rosit ani jinak zvlhčovat vzduch v jeho blízkosti, neboť je náchylný k odhnívání.

Přesazování

Ceropegii přesazujeme na jaře jednou za 1 až 2 roky do kvalitního substrátu pro kaktusy. Doporučujeme substrát Profík pro kaktusy a sukulenty. Tento substrát je dobře propustný. Svícník má poměrně mělké kořeny, proto jej sázíme spíše do nádob ve tvaru misky – široké a mělčí. Na spodku musí být dírky kvůli polévání.

Hnojení

Ceropegii hnojíme od jara do podzimu hnojivem na kaktusy. Postupujeme podle návodu na hnojivu, které si zvolíme. Doporučenou dávku hnojiva nepřekračujeme a nepoužíváme souběžně více typů hnojiv.

Množení

Odstřihneme libovolně dlouhý konec stonku, odstraníme pár listů blíže při řezu a můžeme ho buď dát zakořenit do nádoby s vodou, kterou měníme zhruba jednou týdně, nebo jej zapíchneme přímo do substrátu na sukulenty. Ten musíme udržovat vlhký, stačí jej rosit jednou denně. Řízek by měl zakořenit do dvou měsíců.

V období sucha jsou občas na výhonech malé kořínky, které čekají na zasazení. Také se mohou přímo na výhonech nacházet již malé hlízy, které také stačí jen zasadit. Vzdušné hlízy stačí vtlačit do substrátu, ve kterém rostlinka roste, aniž bychom je oddělili. Díky tomu začnou rychleji růst a kořenit, protože budou přijímat živiny stále od mateřské rostlinky.

Pokud chceme rostlinku zahustit, můžeme do květináče přisadit námi zakořeněné řízky či malé vypěstované rostlinky.