Otepluje se a tedy začíná období, kdy se rostliny přebírají po období odpočinku znovu k životu. Kromě toho, že je teplejší, slunce svítí mnohem déle a proto rostliny rostou rychleji. rostlinám je třeba vyměnit půdu. Přečtěte si tento článek a pak může začít přesazování pokojových rostlin do nových květináčů.
V článku se dozvíte:
- V jakém ročním období je nejlepší přesazovat?
- Jaké druhy substrátů existují a jaký substrát zvolit?
- Jak správně přesazovat pokojové rostliny?
- K čemu slouží drenáž?
V jakém ročním období je vhodné začít s přesazováním rostlin?
Jaro je pro přesazování ideálním obdobím. V zimě bychom přesazovat neměli, protože rostliny mají vegetační klid a v létě nemusí být přesazování tak úspěšné, protože substrát rychle proschne a pro úspěšné přijetí nové zeminy se potřebují rostliny ve vlhké půdě zakořenit. Na podzim přesazovat sice můžeme, ale nejlepší je to udělat na jaře, protože během podzimu rostlina potřebuje šetřit energii a sbírat živiny na přežití zimních měsíců.
Jak často je třeba přesazovat rostliny?
Většinu mladších rostlin bychom měli prosadit každý rok. Větší rostliny přibližně jednou za 2-3 roky. V případě velkých a těžkých starších rostlin stačí přesadit jednou za 3 – 4 roky, případně pokud to není v našich silách, tak jim alespoň vyměnit vrchní vrstvu půdy.
Některé druhy rostlin se však rády tlačí v květináči, zejména zamioculcas a Sansevierie, takže časté přesazování do většího květináče u nich není nutné. S přesazením zamioculcasu dokonce čekáme až do té doby, než mu praskne květináč, ve kterém je (pokud je v plastový). U těchto rostlin dbáme na pravidelné doplňování živin hnojivem.
Jak substrát zvolit vhodný substrát pro mou rostlinu?
Při přesazování musíme vědět, jaký druh rostliny máme, abychom věděli, jak často ji musíme prosadit a jaký substrát máme použít .
Existuje několik typů substrátů. Většina rostlin potřebuje substrát namíchaný z různých typů půdy . Substrát si můžeme buď namíchat sami, čímž zabezpečíme ideální poměr živin, nebo můžeme koupit již hotový substrát.
Každý substrát se skládá z určitých složek, které spolu vytvářejí prostředí s určitým pH a určitými živinami. Tyto složky mají jistý stupeň kyselosti, což je důležitá informace. Takové tyto složky různě dlouho udržují vodu a skládají se z různě velkých částic. Zde platí pravidlo, že čím větší jsou částice, tím rychleji substrát proschne.
To, jak správně namíchat substrát, je pro každou rostlinku individuální a je to komplikovanější, proto většina pěstitelů sahá po univerzálnějších substrátech, které se prodávají již namíchané s předním poměrem složek a živin.
Při jejich výběru však musíme vědět, do jaké skupiny rostlin patří naše rostlina, kterou lze prosadit.
Představíme vám nejběžnější substráty, se kterými se můžeme setkat u klidových rostlin.
Jaké substráty existují a pro jaké rostliny jsou vhodné?
Substrát pro klidové rostliny
Substrát pro klidové rostliny je vhodný pro většinu klidových rostlin okrasných listem . Můžeme do nich přesazovat většinu běžných druhů pokojíků jako jsou monstery, pothosy, ficusy, aglaonémy…
Substrátů pro klidové rostliny je velké množství. Některé obsahují mykorhizu, nebe jsou přepařené – hořkou párou zbavené škodlivých zárodků plísní a škůdců.
Ponuku kvalitních substrátů na klidové rostliny naleznete na našem eshopu . Nejoblíbenější je substrát Profík pro klidové rostliny:
Substrát vhodný pro zasazení řízků
K zasazení zakořeněných řízků volíme substrát pro výsev a množení. Pokud ho doma nemáme a potřebujeme ho jen malé množství, můžeme jí nahradit substrátem na klidové rostliny , který obsahuje perlit a je dostatečně vzdušný.
Substrát pro kaktusy a sukulenty
Kaktusy a sukulenty sázíme do speciálního substrátu, který obsahuje spoustu písku, velkých částic a rychle prosychá . Oblíbený je substrát Profík pro kaktusy a sukulenty – speciální substrát určený pro přesazování a pěstování všech suchomilných rostlin. Složení substrátu je vyvinuto přesně podle potřeb těchto rostlin, které potřebují dostatečné provzdušnění kořenového systému, aby se předešlo jeho případnému zahnívání. Substrát je připraven z vybraných druhů rašelín, křemičitého písku, dolomitického vápence, jemné lávy, antuky, perlitu a zeolitu.
Substrát pro kyselomilné rostliny
Některé rostliny jsou kyselomilné a tak mají poněkud jiné nároky na půdu. Z pokojových sem patří zejména masožravky , klidové azalky či kapradiny. Tyto rostliny se adaptovaly na život v půdě hubené na živiny. Kapradiny nám přežijí jak v kyselejší půdě, tak v obyčejném substrátu na klidové rostliny, ale azalky a masožravky bychom měli sázet do čisté rašeliny . Speciální rašelinový substrát pro masožravky naleznete také v naší nabídce.
Substrát pro orchideje a bromélie
Pro orchideje a bromélie používáme speciální substrát pro orchideje , který obsahuje pouze kůru, kokosové vlákno a případně rašeliník.
U orchidejí Phalaenopsis dbáme i na výběr správného květináče – musí být průsvitný, protože světlo přijímají i vzdušnými kořeny, jinak se kořeny budou táhnout za světlem a rostlina časem vypadne z květináče. Plastový květináč by měl být zcela průsvitný, zatímco vnější může být i například barevný nebo matnější, ale stále průsvitný. Měl by mít ostrůvek ve středu, abychom orchidej mohli namočit do vody a pak ji nechat odtékat.
Přesazování pokojových rostlin krok za krokem
- Pokud jsme si již vybrali správný substrát, musíme ještě vybrat vhodný květináč a můžeme se vrhnout na sázení.
Nový květináč pro rostlinu by měl být o 1 – 2 cm větší, než původní. - Jako první si připravíme půdu.
Pokud máme substrát který obsahuje mikorýzu nebo je preparovaný, můžeme přímo sázet.
Pokud nemáme půdu s obsahem látek proti plísním, můžeme do ní přidat kousky uhlí, které působí proti plísním. Také můžeme přimíchat perlit či zeolit k provzdušnění půdy. - Do nového květináče dáme spodní vrstvu substrátu a utiskneme.
- Chceme-li použít mykorhitické houby a hydrogel, nasypeme jej do středu květináče.
- Rostlinku s celým kořenovým balem vytáhneme z původního květináče a vložíme do středu nového.
- Okraje zasypeme substrátem, který postupně utlačujeme. Zasypeme i vrchní vrstvu a jemně, ale dostatečně pevně upěchujeme.
- Po přesazené položíme květináč na podmisku nebo do ozdobného květináče arostlinku polijeme, aby se kořínky usadily v půdě a nevyschly.
- Chceme-li pomoci kořenům rychleji se zakořenit do nové půdy, můžeme použít Stimulátor růstu.
Přibližně po 6 týdnech od přesazení začneme přihnojovat. Jelikož množství substrátů obsahuje hnojiva a také množství živin, nehnojíme hned po přesazení, protože to by bylo na rostlinu příliš mnoho živin riskovali bychom její spálení.
Co je drenáž a proč je důležitá?
Pojem drenáž znamená odvodnění . Když rostlinu polijeme, vypije jen určité množství vody, nějaké množství vody absorbuje půda a její zbytek odtéká. Pokud tato voda zůstane v květináči, rostlinka ji stále pije, až jí bude příliš, popraská její tkáň v listech a následně dostane infekci – přemnoží se bakterie a rostlinka začne hnít.
Příliš mokrá půda zvyšuje pravděpodobnost houbových onemocnění a také některých škůdců, hlavně mušek smutivek . Proto bychom měli zajistit, aby půda nezůstávala mokrá.
V první řadě je důležité, aby květináč, do kterého sázíme, měl drenážní otvor na spodku, přes který bude přebytečná voda odtékat. Buď využijeme plastový květináč s dírkami na dně, který vložíme do ozdobného květináče bez otvoru, nebo terakotový či keramický květináč s otvorem, který položíme na podmisku.
Z misky nebo ozdobného květináče je důležité vodu po každém polití vylít .
Pokud chceme sázet přímo do květináče bez otvoru, musíme použít drenážní vrstvu . To znamená, že na dno květináče nasypeme keramzit, případně můžeme použít i kamínky, perlit, vermikulit či zeolit s většími frakcemi. Díky drenážní vrstvě půda nebude stále mokrá a bude mít možnost vyschnout. Ale musíme dávat pozor – poléváme jen malým množstvím vody, aby nám hladina odteklé vody nepřesáhla výšku drenáže.